⏱️ Odhadovaná doba čtení: 13 min
Na této stránce: Přehled
Klíčové poznatky
Ne. Jediný diagnostický test neexistuje. Výzkumníci a kliničtí odborníci používají ověřené dotazníky, například S-Five a Duke Misophonia Questionnaire, a vedle nich rozhovor s odborníkem.
Nejčastěji se objevuje pět: Amsterdamská škála mizofonie (A-MISO-S, 6 položek), její revidovaná verze AMISOS-R (10 položek), Duke Misophonia Questionnaire (86 položek), S-Five (25 položek) a MisoQuest (14 položek).
Skóre ve výzkumném pojetí popisuje, jak moc určité zvuky ovlivňují myšlenky, pocity a každodenní život. Popisuje zátěž, diagnózu nestanoví.
Z britské studie z roku 2023 na 772 dospělých z King’s College London a Oxfordské univerzity. Použila dotazník S-Five a jeho skóre porovnala s rozhovory s odbornými klinickými pracovníky (Vitoratou et al., PLOS ONE). Jsou to britská data, pro Česko srovnatelný údaj nemáme.
S praktickým lékařem nebo audiologem. Praktický lékař s vámi probere možnosti doporučení k ORL lékaři, na audiologii nebo k psychologovi.
S-Five má 25 položek hodnocených od 0 do 10 a pokrývá pět dimenzí: vnitřně zaměřené hodnocení, navenek zaměřené hodnocení, pocit emoční hrozby, výbuchy a dopad na každodenní život. Doprovodný kontrolní seznam S-Five-T zaznamenává reakce na 37 spouštěcích zvuků.
Ne. Skóre z kvízu popisuje, jak moc vás určité zvuky ovlivňují v den, kdy odpovídáte, diagnózu nestanoví. Jiná vysvětlení, třeba hyperakuzi, tinnitus nebo úzkost, může vyloučit jen odborník.
Když do vyhledávače zadáte dotazník na mizofonii, najdete většinou dvě věci: odborné články, z nichž každý popisuje jednu škálu, a stránky s kvízy, které vám za pět minut vydají číslo. Žádná z nich nevysvětlí, jak si publikované škály stojí navzájem a co skóre dokáže říct a co ne. Právě tuto mezeru vyplňuje tento článek.
V Bollsenu vyrábíme ochranu sluchu a nejsme lékaři. Náš hlavní průvodce špunty do uší při mizofonii se věnuje běžným pomůckám na zvolené chvíle, tento článek se drží výzkumných nástrojů samotných. Kvíz tu nenabízíme a skóre nevyhodnocujeme. Vysvětlíme, co která škála měří, kdo ji vytvořil a kde se používá, a pak vás nasměrujeme k lidem v Česku, kteří se na výsledek s vámi mohou podívat.
Existuje oficiální test mizofonie?
Jediný oficiální test mizofonie neexistuje. Nepozná ji krevní test, vyšetření sluchu ani snímek a žádný jednotlivý dotazník se všude neuznává jako rozhodující nástroj. Existuje ale soubor ověřených dotazníků, které výzkumníci a kliničtí odborníci používají k popisu toho, jak silně určité zvuky člověka ovlivňují.
Mizofonie nemá vlastní samostatný kód v DSM-5 ani v MKN-11. V roce 2022 se mezinárodní panel výzkumníků a klinických odborníků shodl po čtyřech kolech metody Delphi na společné výzkumné definici a ponechal jen tvrzení, která dosáhla alespoň 80% shody (Swedo et al., Frontiers in Neuroscience, 2022). Dotazníky dávají této definici něco, s čím se dá měřit.
Music SoundPRO
Watersafe+
Life+Life+Music SoundPROWatersafe+Life+Co dotazníky na mizofonii vlastně měří?
Většina škál mizofonie měří stejné širší území: které zvuky vyvolávají reakci, jak silná je emoční a tělesná odpověď, jak člověk o zvuku a o tom, kdo ho vydává, přemýšlí, jak si s ním poradí a nakolik to zasahuje do práce, studia a vztahů. Liší se délkou, tím, kdo je vyplňuje, a tím, k čemu vznikly.
Některé jsou krátké škály závažnosti, které se dají zadat za pár minut. Jiné jsou dlouhé výzkumné nástroje s oddělenými podškálami pro spouštěče, pocity, tělesné reakce a zvládání. Několik z nich vzniklo hlavně proto, aby zjistily, zda se reakce typické pro mizofonii vůbec objevují, a ne jak jsou závažné.
Řada z nich se ptá na konkrétní zvuky. V seznamech spouštěčů se stále vracejí žvýkání, dýchání, popotahování, odkašlávání, klepání do klávesnice a klikání propiskou. Těmto zvukům se podrobněji věnuje náš přehled nejčastějších spouštěcích zvuků mizofonie.
Jaké ověřené škály mizofonie existují?
V publikovaném výzkumu se nejčastěji objevuje pět dotazníků na mizofonii: A-MISO-S, AMISOS-R, Duke Misophonia Questionnaire (DMQ), S-Five a MisoQuest. Tabulka shrnuje, co každý měří, kolik má položek a kdo ho používá, s odkazem na původní studii.
| Škála | Co měří | Položek | Kdo ji používá | Zdroj |
|---|---|---|---|---|
| A-MISO-S (Amsterdamská škála mizofonie) | Závažnost: čas zabraný reakcí, zásah do společenského života, hněv, odpor, kontrola a vyhýbání se. Upraveno podle Yale-Brownovy škály obsedantně-kompulzivních projevů (Y-BOCS) | 6 | Amsterdam UMC; původně zadávána při psychiatrickém rozhovoru, dnes se používá ve výzkumu | Schröder et al., PLOS ONE, 2013 |
| AMISOS-R (Amsterdamská škála mizofonie, revidovaná) | Revidovaná, vyplňovaná verze amsterdamské škály závažnosti, každá položka se hodnotí 0 až 4 | 10 | Amsterdam UMC; pozdější populační šetření | Jager et al., PLOS ONE, 2020 |
| Duke Misophonia Questionnaire (DMQ) | Devět podškál: četnost spouštěčů, emoční, tělesné a myšlenkové reakce, zvládání před spouštěčem, během něj a po něm, zátěž a přesvědčení | 86 | Duke University (USA); výzkum | Rosenthal et al., Frontiers in Psychology, 2021 |
| S-Five (Selective Sound Sensitivity Syndrome Scale) | Pět dimenzí: vnitřně zaměřené hodnocení, navenek zaměřené hodnocení, pocit emoční hrozby, výbuchy a dopad, každá položka se hodnotí 0 až 10. Doprovodný seznam S-Five-T uvádí 37 spouštěcích zvuků | 25 | King’s College London; britští kliničtí odborníci; britská studie o rozšíření | Vitoratou et al., Psych, 2021; britská studie, PLOS ONE, 2023 |
| MisoQuest | Zda se objevují reakce typické pro mizofonii, vychází z amsterdamských kritérií z roku 2013; jediný faktor, odpovědi na pětistupňové škále od souhlasu po nesouhlas | 14 | Varšavská univerzita (Polsko); výzkum | Siepsiak et al., IJERPH, 2020 |
A-MISO-S vznikla z první studie, která navrhla diagnostická kritéria, na základě 42 pacientů vyšetřených v Amsterdamu (Schröder et al., 2013). Tým z Duke vyvinul DMQ na 424 dospělých a autoři MisoQuestu ověřovali svých 14 položek na 705 lidech v Polsku. Každá škála odráží vzorek, na kterém vznikla, a proto výzkumníci stále vyvíjejí nové.
Amsterdamská skupina použila revidovanou AMISOS-R také na klinickém vzorku 575 lidí, u kterého zaznamenala, jaké další obtíže se vedle mizofonie vyskytují (Jager et al., 2020). Tomuto překryvu se zvlášť věnujeme v textu o mizofonii, ADHD a autismu u dospělých.
Co je S-Five a odkud pochází britských 18,4 %?
S-Five je dotazník s 25 položkami, který vznikl na King’s College London. Každá položka se hodnotí od 0 do 10 v pěti dimenzích nesnášenlivosti zvuku. První validační studie vyšla v časopise Psych v roce 2021 a vycházela z odpovědí velké skupiny lidí, kteří se s tímto popisem ztotožnili (Vitoratou, Uglik-Marucha, Hayes a Gregory, 2021).
Dvě z těch dimenzí se týkají hodnocení, tedy toho, jak člověk situaci čte. Vnitřně zaměřené hodnocení obrací vinu dovnitř, k vlastní reakci, navenek zaměřené ji míří na toho, kdo zvuk vydává. Ostatní dimenze zahrnují pocit emoční hrozby, výbuchy a dopad na každodenní život. Vedle ní stojí kontrolní seznam spouštěčů S-Five-T, který zaznamenává, které z 37 zvuků reakci vyvolávají.
V roce 2023 stejný tým spolu s Oxfordskou univerzitou a klinickými partnery použil S-Five na 772 dospělých vybraných tak, aby reprezentovali britskou populaci. Skóre S-Five se ověřovala rozhovory s odbornými klinickými pracovníky a 18,4 % vzorku dosáhlo úrovně, na které mizofonie výrazně zatěžuje každodenní život (Vitoratou et al., PLOS ONE, 2023). Jde o britská data. Díky ověřené metodě má toto číslo váhu, nevzniklo z online ankety.
Proč skóre z online kvízu není diagnóza?
Online skóre není diagnóza, protože dotazník jen popisuje, co člověk uvede v jeden konkrétní den, a nikdo neověřuje, co jiného by reakci mohlo vysvětlovat. Skóre popisuje zátěž, diagnózu nestanoví. Právě proto se ve zmíněné britské studii skóre párovala s rozhovory s klinickými pracovníky.
Silné reakce na zvuk se mohou překrývat s hyperakuzí, tinnitem, úzkostí a dalšími obtížemi a jejich rozlišení vyžaduje odborníka, který se může doptávat. Mnoho kvízových stránek navíc původní položky zkracuje, upravuje nebo přeformulovává, takže jejich čísla se s publikovanými verzemi vůbec nemusí shodovat. Proto tento text uvádí počty položek a dimenze, ale žádné hraniční hodnoty skóre.
Pokud jste už nějaký dotazník někde vyplnili, odpovědi vám ještě mohou posloužit. Berte je jako poznámky k návštěvě lékaře: které zvuky, v jakých situacích a jak často zasahují do každodenního života.
S kým si můžete výsledek dotazníku projít v Česku?
Obvyklým prvním krokem v Česku je praktický lékař, který si vyslechne, čeho jste si všimli, a probere s vámi doporučení k ORL lékaři, na audiologii nebo k psychologovi. Audiolog také může zkontrolovat sluch a posoudit související citlivosti na zvuk. Obecné informace o zdraví a o tom, jak se v systému zorientovat, najdete na Národním zdravotnickém informačním portálu.
Oficiální přehled pracovišť, která se mizofonii v Česku věnují, jsme nenašli, proto se vyplatí zeptat se přímo u lékaře. Podrobněji se tomu věnuje náš text o tom, zda je mizofonie v Česku uznaná diagnóza a kam se obrátit.
Kam patří běžné pomůcky, třeba špunty do uší?
Dotazníky popisují vzorec. Neřeknou nikomu, co dělat u hlučného jídelního stolu. Někteří dospělí používají jednoduché běžné pomůcky na zvolené chvíle, například pasivní špunt, který v místnosti ztlumí zvuk, takže je tišeji, ne ticho, a po skončení ho vyjmou.
Špunt mění hlasitost v místnosti, ne to, jak člověk na zvuk reaguje, a špunty se nemají nosit celý den, protože se tím může citlivost na zvuk ještě zvýšit. Pokud vás zajímá i tato stránka věci, pomohou vám naše texty o tom, jak vybrat špunty do uší při mizofonii, a o tom, kdy špunty nosit a kdy je vyjmout. Stojí za to zmínit je i u praktického lékaře nebo audiologa.
