⏱️ Odhadovaná doba čtení: 15 min
Na této stránce: Přehled
Klíčové poznatky
Zaměstnanci, jejichž práce je kvůli hluku zařazena do kategorie třetí nebo čtvrté, tedy při hluku od 85 dB LAeq,8h výše (příloha č. 1 vyhlášky č. 432/2003 Sb.). Vstupní prohlídku zaměstnavatel zajistí už u práce kategorie druhé a vyšší, před vznikem pracovního poměru (§ 59 odst. 1 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb.).
Při hluku 85 až 105 dB LAeq,8h (kategorie třetí) jednou za 2 roky, nad 105 dB (kategorie čtvrtá) jednou za rok. U kategorie druhé (80 až 84,9 dB) jen na žádost zaměstnavatele nebo zaměstnance, jednou za 4 roky, od 50 let věku jednou za 2 roky (§ 11 odst. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb.).
Základní vyšetření, orientační vyšetření ORL a audiometrii. Při vstupní prohlídce prahovou tónovou nebo screeningovou audiometrii s hodnocením ztráty sluchu podle Fowlera, při periodické prohlídce screeningovou audiometrii (příloha vyhlášky č. 79/2013 Sb., bod 3.5).
Prohlídka končí lékařským posudkem o zdravotní způsobilosti k práci. Může znít způsobilý, způsobilý s podmínkou, nebo (u vstupní prohlídky) nezpůsobilý, u dalších prohlídek pak dlouhodobé pozbytí způsobilosti dosavadní práce (§ 43 odst. 3 a 4 zákona č. 373/2011 Sb.). Nesouhlasíte-li s posudkem, můžete do 10 pracovních dnů podat návrh na jeho přezkoumání (§ 46 odst. 1).
Posudek se předává vám i zaměstnavateli, který o prohlídku požádal (§ 44 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb.). U rizikových prací vede zaměstnavatel evidenci s daty a druhy prohlídek a jejich závěry, bez údajů o zdravotním stavu, a uchovává ji 10 let od ukončení expozice (§ 40 zákona č. 258/2000 Sb.).
Zaměstnavatel hradí pracovnělékařské služby (§ 58 zákona č. 373/2011 Sb.), vstupní prohlídku nejdřív platí uchazeč a zaměstnavatel mu ji uhradí, uzavře-li s ním pracovní poměr (§ 59 odst. 2). Zaměstnanci, který se prohlídce podrobí, musí zaměstnavatel nahradit i případnou ztrátu na výdělku ve výši průměrného výdělku (§ 103 odst. 1 písm. e) zákoníku práce).
Prohlídka sluchu v práci je běžná zdravotní kontrola, ne zkouška. V Česku ji upravuje zákona č. 373/2011 Sb., tedy pracovnělékařské služby, a vyhlášky č. 79/2013 Sb.. Zaměstnavatel ji zajišťuje těm, jejichž práce je kvůli hluku zařazena do vyšší kategorie. Výsledek ukazuje, zda je práce v hluku pro daného člověka zdravotně v pořádku.
Je tu ale jeden rozdíl oproti britským pokynům. Prohlídka nekončí hodnocením, které by se dalo „nesplnit“. Končí lékařským posudkem o zdravotní způsobilosti k práci a ten má právní následky pro vás i pro zaměstnavatele. Proto má smysl vědět předem, co přesně se v něm posuzuje.
Ve společnosti Bollsen vyrábíme opakovaně použitelné špunty do uší do práce, ke spánku, na hudbu i na cesty. Důvěřuje nám více než 1 000 000 lidí. Mnozí, kdo jdou na prohlídku sluchu, už nosí špunty každou směnu, a přehled pro výběr podle práce najdete v našem hlavním průvodci špunty do uší do práce. Tady zůstáváme u české úpravy prohlídek.
Kdo musí v Česku na prohlídku sluchu?
Vždy se vychází z kategorie práce. Pro hluk ji stanoví příloha č. 1 vyhlášky č. 432/2003 Sb.: kategorie druhá při ustáleném nebo proměnném hluku 80 až 84,9 dB LAeq,8h, kategorie třetí od 85 dB do 105 dB a kategorie čtvrtá nad 105 dB. U impulsního hluku se navíc posuzuje špičková hladina LCpeak, u třetí kategorie od 140 do 150 dB.
Práce ve třetí a čtvrté kategorii je podle § 39 zákona č. 258/2000 Sb. riziková práce. Zaměstnavatel pro ni musí uzavřít písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb (§ 54 odst. 2 písm. a) zákona č. 373/2011 Sb.) a vstupní prohlídku zajistí před vznikem pracovního poměru (§ 59 odst. 1 písm. b)). Zaměstnanec se naopak musí službám podrobit (§ 56 písm. a)), a podle § 106 odst. 4 písm. b) zákoníku práce jde i o jeho základní povinnost.
V Česku neplatí britské hodnoty 87 dB a 137 dB(C). nařízení vlády č. 272/2011 Sb. stanoví přípustný expoziční limit 85 dB LAeq,8h a špičkovou hladinu 140 dB LCpeak. Mezi 80 a 85 dB musí zaměstnavatel poskytnout chrániče sluchu, nad 85 dB zajistit, aby je zaměstnanci používali (§ 10). Při hodnocení rizika přihlíží i k informacím ze zdravotního dohledu (§ 9 odst. 1 písm. i)).
Co ukládá zákon o specifických zdravotních službách?
Pracovnělékařské služby jsou podle § 53 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. preventivní zdravotní služby: hodnocení vlivu práce na zdraví, pracovnělékařské prohlídky, poradenství a pravidelný dohled na pracovištích. Zaměstnavatel je zajišťuje (§ 53 odst. 2) a poskytují je lékaři v oboru pracovní lékařství nebo všeobecného praktického lékařství (§ 54 odst. 1).
Zaměstnavatel vám navíc musí sdělit, u kterého poskytovatele služby dostanete, a vybavit vás žádostí o prohlídku (§ 55 odst. 1 písm. d)). Podle § 103 odst. 1 písm. b) a d) zákoníku práce vás musí také informovat, do jaké kategorie je vaše práce zařazena. Povinnosti zaměstnavatele v celém rozsahu shrnuje náš průvodce povinnostmi zaměstnavatele při ochraně sluchu.
Hlukové limity, hodnocení rizika a školení výslovně počítají s prohlídkami. Školení zaměstnanců při hluku nad 80 dB musí podle § 9 odst. 3 písm. h) a i) nařízení vlády č. 272/2011 Sb. obsahovat postup při zjištění možného poškození sluchu a účel preventivních prohlídek. Vlastní limity a povinnosti vysvětluje náš text o nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o hluku na pracovišti.
Jak často se prohlídky sluchu konají?
Periodická prohlídka se u práce kategorie třetí koná jednou za 2 roky a u čtvrté jednou za rok. U druhé a první kategorie jen tehdy, když ji zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžaduje (§ 11 odst. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb.). Pro hluk příloha vyhlášky žádnou jinou lhůtu neurčuje, takže platí tyto obecné lhůty.
| Kategorie práce | Hluk | Periodická prohlídka | Poznámka |
|---|---|---|---|
| První | pod 80 dB LAeq,8h | jen na žádost, 1× za 6 let (od 50 let věku 1× za 4 roky) | práce, která nebyla zařazena výš, je kategorie první |
| Druhá | 80 až 84,9 dB LAeq,8h | jen na žádost, 1× za 4 roky (od 50 let věku 1× za 2 roky) | druhá riziková: 1× za 2 roky |
| Třetí | 85 až 105 dB LAeq,8h | 1× za 2 roky | riziková práce |
| Čtvrtá | nad 105 dB LAeq,8h | 1× za rok | riziková práce |
Kromě periodických existují i další prohlídky. Vstupní se koná před nástupem do práce a před změnou druhu práce (§ 10 vyhlášky č. 79/2013 Sb.). Mimořádná se koná mimo lhůty, například při zvýšení míry rizika (§ 12), a na vaši žádost vás zaměstnavatel k ní musí odeslat (§ 55 odst. 1 písm. e) zákona č. 373/2011 Sb.). Výstupní je povinná při ukončení pracovního poměru u práce druhé rizikové, třetí nebo čtvrté kategorie (§ 13 odst. 2 písm. a)). Následné prohlídky se pro hluk neprovádějí.
Co se děje při prohlídce sluchu?
Prohlídka začíná základním vyšetřením: rozborem dosavadního zdravotního stavu, pracovní anamnézou a fyzikálním vyšetřením včetně orientačního vyšetření sluchu (§ 7 odst. 1 vyhlášky č. 79/2013 Sb.). Pro hluk pak příloha vyhlášky (bod 3.5) přidává orientační vyšetření ORL a audiometrii: při vstupní prohlídce prahovou tónovou nebo screeningovou audiometrii a hodnocení ztráty sluchu podle Fowlera, při periodické prohlídce screeningovou audiometrii.
Podrobnější ORL vyšetření a prahová tónová audiometrie se u periodické prohlídky doplní po 10 letech od začátku expozice, při ztrátě sluchu vyšší než 20 % podle Fowlera zjištěné screeningem, nebo při významné progresi ztráty. Fowlerova metoda vyjadřuje ztrátu sluchu v procentech. Hodnoty z jednotlivých kmitočtů tedy neřešíte vy, hodnotí je lékař.
Příloha jmenuje také stavy, při nichž lékař zdravotní způsobilost k práci v hluku posoudí až po odborném vyšetření: závažné poruchy sluchu, chronické záněty středouší, neurotizující ušní šelesty a chronické neurózy. Pokud se vás něco z toho týká nebo máte jiné potíže se sluchem, řekněte to lékaři na začátku. Před prohlídkou se také zeptejte poskytovatele, zda doporučuje pauzu od hlasitého hluku.
Co znamená lékařský posudek a co když s ním nesouhlasíte?
Z posudkového závěru musí být zřejmé, zda je osoba zdravotně způsobilá, zdravotně nezpůsobilá, způsobilá s podmínkou, nebo zda pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost (§ 43 odst. 3 zákona č. 373/2011 Sb.). U práce se závěr „nezpůsobilý“ uvádí jen při vstupní prohlídce, jindy se uvede dlouhodobé pozbytí způsobilosti vykonávat dosavadní práci (§ 43 odst. 4). Lékař přitom nehodnotí jedno číslo z audiogramu, ale zdravotní stav ve vztahu ke všem rizikovým faktorům práce (§ 6 odst. 4 vyhlášky č. 79/2013 Sb.).
Pokud posudek považujete za nesprávný, můžete do 10 pracovních dnů od jeho prokazatelného předání podat poskytovateli návrh na přezkoumání (§ 46 odst. 1). Návrh nemá odkladný účinek, jestliže posudek znamená nezpůsobilost nebo podmínku (§ 46 odst. 3). Pokud poskytovatel nevyhoví, postoupí spis správnímu orgánu, který posudek potvrdí nebo zruší (§ 47).
Pozbyl-li zaměstnanec podle posudku dlouhodobě způsobilost dosavadní práci vykonávat, musí ho zaměstnavatel převést na jinou práci (§ 41 odst. 1 písm. a) zákoníku práce). O převedení můžete požádat i vy, když to poskytovatel doporučí (§ 45). Nemoc z povolání je samostatná věc: seznam v nařízení vlády č. 290/1995 Sb. obsahuje i percepční kochleární vadu sluchu způsobenou hlukem, o jejímž uznání rozhodují pracoviště s povolením ministerstva (§ 61 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb.). Pokud vás trápí sluch, obraťte se na praktického lékaře nebo ORL, a při náhlé ztrátě sluchu na jednom či obou uších vyhledejte lékaře ihned.
Kdo vidí výsledky a jak dlouho se uchovávají záznamy?
Posudek se prokazatelně předává vám i osobě, která o posouzení požádala, tedy zaměstnavateli (§ 44 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb.). Jeho povinný obsah je posudkový závěr, údaje o lékaři a případný termín mimořádné prohlídky (§ 16 vyhlášky č. 79/2013 Sb.). Záznamy z vyšetření se zakládají do zdravotnické dokumentace u poskytovatele (§ 4), takže audiogram sám zaměstnavateli nepatří.
U rizikových prací vede zaměstnavatel evidenci s daty a druhy provedených prohlídek a jejich závěry, bez údajů o zdravotním stavu, a ukládá ji 10 let od ukončení expozice (§ 40 písm. a) a b) zákona č. 258/2000 Sb.). Při ukončení pracovního poměru vám vstupní nebo výstupní prohlídka navíc zanechá potvrzení o provedení (§ 13 odst. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb.).
Kdo prohlídku platí a kdy se koná?
Prohlídku hradí zaměstnavatel (§ 58 zákona č. 373/2011 Sb.). Vstupní prohlídku hradí uchazeč o zaměstnání a zaměstnavatel mu ji uhradí, pokud s ním uzavře pracovní poměr (§ 59 odst. 2). Zaměstnanci, který se prohlídce podrobí, musí zaměstnavatel nahradit případnou ztrátu na výdělku ve výši průměrného výdělku (§ 103 odst. 1 písm. e) zákoníku práce).
Prohlídka sluchu u vašeho poskytovatele se liší od vyšetření, které si objednáte z vlastního zájmu. Pracovnělékařská prohlídka posuzuje zdravotní způsobilost k práci a slouží zaměstnavateli i vám. Pokud máte o sluch obavy, domluvte si vyšetření u praktického lékaře nebo ORL. Nejasnosti ohledně povinností zaměstnavatele můžete řešit s oblastním inspektorátem práce, viz web Státního úřadu inspekce práce.
Co dělat mezi prohlídkami?
Mezi prohlídkami záleží na každodenní rutině: nosit chrániče v každém hlučném úkonu, správně je nasadit a nevyjímat je, dokud hluk trvá. Nad 85 dB LAeq,8h to zaměstnavatel musí zajistit (§ 10 odst. 2 nařízení vlády č. 272/2011 Sb.) a krátké pauzy bez ochrany se sčítají, protože zvýšení hladiny o 3 dB znamená dvojnásobek akustické energie. Jak se hlučná místa značí, popisuje náš text o značení hlučných zón.
Druhá polovina rutiny je správné nasazení. Postup ukazuje náš průvodce jak nasadit špunty do uší a ověřit těsnění. Co se děje, když chrániče v práci nenosíte, rozebíráme v textu o tom, co se stane bez ochrany sluchu v práci.
Opakovaně použitelná varianta jsou špunty do uší WorkPRO (SNR 24 dB, 749 Kč). Jde o pasivní špunty z hypoalergenního silikonu s dvoulamelovým tělem, zkoušené podle EN 352-2 (H 24, M 21, L 19), s nízkým profilem, takže přes ně lze nasadit mušlové chrániče. Útlum s kmitočtem roste a ztlumí vše, i hlasy a poplachy. Hlasitý varovný signál zůstane slyšet proto, že je hlasitý, ne proto, že by jej špunt propouštěl.
Shrnuto: prohlídka sluchu v práci je pravidelná kontrola v rytmu daném kategorií práce, jednou za 2 roky při hluku od 85 dB a jednou za rok nad 105 dB, a končí posudkem, ne známkou. Pokud pracujete v hluku od 85 dB a nevíte, do jaké kategorie je vaše práce zařazena, zeptejte se zaměstnavatele. Je to jeho povinnost vás informovat.
