⏱️ Odhadovaná doba čtení: 18 min
Na této stránce: Přehled
Klíčové poznatky
Hlučná zóna je část pracoviště, kam se smí jen s chrániči sluchu. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. její samostatné vymezení nepředepisuje, ale zaměstnavatel musí na pracovištích, kde může dojít k poškození zdraví, umístit bezpečnostní značky (§ 6 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb.). U hlučných míst se proto používá modrá značka příkazu.
Od 80 dB LAeq,8h musí zaměstnavatel chrániče sluchu poskytnout (§ 10 odst. 1 nařízení vlády č. 272/2011 Sb.). Od 85 dB musí zajistit, aby je zaměstnanci skutečně používali (§ 10 odst. 2). Hodnota 85 dB je zároveň přípustný expoziční limit ustáleného a proměnného hluku.
Je to značka příkazu ČSN EN ISO 7010 M003, kterou lze použít podle § 7 nařízení vlády č. 375/2017 Sb. Modrý kruh s bílým piktogramem znamená příkaz: za touto hranicí se chrániče sluchu musí používat. Neříká jen, že tam je hluk.
Ano, v praxi je to podmínka vstupu. Zaměstnavatel odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví všech fyzických osob, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích (§ 101 odst. 5 zákoníku práce). Pracovníky jiných firem navíc musí před zahájením práce seznámit s riziky a pokyny.
Ano. Zóna se řídí zdrojem hluku, takže může být trvalá i dočasná, pevná i pojízdná, například okolí rozbrušovací pily na stavbě nebo lisu během výrobní série. Po dobu hluku ji vyznačují přenosné značky.
Ne. Zóna říká, že ochrana je nutná, ne jak silná. Chránič se vybírá podle hladiny hluku a orientačně má srazit hluk u ucha na 70 až 80 dB(A), takže špunt s útlumem 24 dB sedí do některých zón a do jiných ne.
Hlučná zóna je část pracoviště, kde chrániče sluchu přestávají být volbou. Česká úprava hluku na pracovišti ji jako samostatný pojem nezná, ale zaměstnavatel musí od 80 dB chrániče poskytnout, od 85 dB zajistit jejich používání a na rizikových pracovištích umístit bezpečnostní značky. V praxi to znamená modrou značku u vstupu do hlučné haly nebo kolem hlučného stroje.
Nejčastější otázka přichází z druhé strany značky: „Musím mít chrániče, i když tudy jen projdu?“ O povinnosti rozhoduje hranice, ne doba pobytu, takže odpověď zní ano a špunty se vkládají ještě před ní. Hranici si navíc každý zaměstnavatel určuje sám, proto se zóny od podniku k podniku liší.
Ve společnosti Bollsen vyrábíme opakovaně použitelné špunty do uší, od špuntů ke spánku a na hudbu až po špunty do práce, a důvěřuje nám více než 1 000 000 lidí. Hladiny hluku, předpisy a výběr pro jednotlivé obory shrnuje náš průvodce špunty do uší do práce.
Co je hlučná zóna a co o ní říká české právo?
Hlučná zóna je označená část pracoviště, kde zaměstnanci vystavení hluku nad přípustnou mez smějí pobývat jen s chrániči sluchu. Český právní řád tento pojem nepoužívá. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., které zapracovává směrnici 2003/10/ES, samostatnou povinnost vymezit a označit hlučnou zónu neobsahuje.
Označení vychází z obecných povinností. Na pracovištích, kde mohou být vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, musí zaměstnavatel umístit bezpečnostní značky a seznámit s nimi zaměstnance (§ 6 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb.). Hluk je přitom podle § 7 odst. 1 téhož zákona rizikový faktor, který musí zaměstnavatel měřením zjišťovat a omezovat.
Pozor na záměnu s kontrolovaným pásmem. Podle § 7 odst. 3 zákona č. 309/2006 Sb. je povinné u práce s azbestem, chemickými karcinogeny a biologickými činiteli. U hluku se nevyžaduje, zaměstnavatel do něj však může zařadit i další práce s rizikovými faktory, pokud je to třeba k ochraně zdraví. Hlučná zóna tedy není předepsaný institut, ale rozumné opatření, které vyplývá z hodnocení rizika.
Zóny mohou být trvalé nebo dočasné, pevné nebo pojízdné, protože se řídí zdrojem hluku, ne půdorysem. Zóny nenahrazují omezení hluku u zdroje, označují jen to, co po něm zbylo.
Kdy musí pracoviště označit a od kdy se chrániče používají?
Chrániče sluchu musí zaměstnavatel poskytnout od 80 dB a zajistit jejich používání od 85 dB, vyjádřeno ekvivalentní hladinou LAeq,8h za osmihodinovou směnu. Hluk se hodnotí podle měření a hodnocení rizika, ne podle jednoho hlučného okamžiku.
České nařízení vlády používá jiné hodnoty než britské předpisy, proto je dobré znát přesné číslo.
- 80 dB LAeq,8h: pokud hluk přes opatření u zdroje tuto hodnotu překračuje, musí zaměstnavatel poskytnout chrániče sluchu účinné pro daný hluk (§ 10 odst. 1).
- 85 dB LAeq,8h: přípustný expoziční limit ustáleného a proměnného hluku (§ 3 odst. 1). Při jeho překročení musí zaměstnavatel zajistit, aby zaměstnanci chrániče používali (§ 10 odst. 2).
- 140 dB LCpeak: přípustný expoziční limit u impulsního hluku, tedy nárazových ran, vedle hodnoty 85 dB LAeq,8h (§ 4 odst. 1 a 2).
Hladina, od které se chrániče sluchu musí používat, je tedy 85 dB. Podrobnosti o výpočtu denní expozice a o povinnostech zaměstnavatele vysvětluje náš článek o nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o hluku na pracovišti.
Dosahuje hluk ve vaší hale 85 dB a více? Orientačně pomůže zkouška hlasu: musíte-li zvyšovat hlas, abyste se dorozuměli s někým ve vzdálenosti asi dvou metrů, je třeba hluk změřit. Typickým zdrojem jsou elektrické nářadí a úhlové brusky, které často běží kolem 95 až 100 dB(A). Hladiny nářadí po jednotlivých kouscích uvádí náš přehled jak hlasité je elektrické nářadí (tabulka decibelů).
Práce při hluku od 85 do 105 dB LAeq,8h se podle vyhlášky č. 432/2003 Sb. zařazuje do třetí kategorie, nad 105 dB do čtvrté. Kategorizace má vlastní účel, souvisí s pracovnělékařskými prohlídkami a evidencí rizikových prací, a značení pracoviště z ní samostatně nevyplývá.
Jak vypadá značka hlučné zóny?
Značka hlučné zóny je značka příkazu: modrý kruh s bílým piktogramem hlavy v mušlových chráničích sluchu, v registru ČSN EN ISO 7010 značka M003. Podle nařízení vlády č. 375/2017 Sb. mají značky příkazu kruhový tvar s bílým piktogramem na modrém pozadí a modrá část zaujímá nejméně 50 % plochy.
Nařízení zapracovává směrnici Rady 92/58/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnostní značky na pracovišti. Značky z registru ČSN EN ISO 7010 lze podle jeho § 7 používat, i když nejsou v příloze vyobrazeny. Většina značek přidává pod piktogram textový panel, například „Používej chrániče sluchu“. Piktogram má být podle § 2 odst. 2 jednoduchý, srozumitelný a bez zbytečných podrobností.
| Tvar a barva | Druh značky | Co značka sděluje | Příklad |
|---|---|---|---|
| Modrý kruh, bílý piktogram | Příkaz | Musíte to udělat | M003 používej chrániče sluchu |
| Žlutý trojúhelník, černý okraj | Výstraha | Je tu nebezpečí | Provoz vysokozdvižných vozíků |
| Červený kruh s šikmým pruhem | Zákaz | Nesmíte to dělat | Zákaz kouření |
| Zelený obdélník | Informace o bezpečí | Kam jít pro bezpečí | Únikový východ, první pomoc |
Žlutý trojúhelník u hlučného stroje jen varuje. Příkaz dává modrý kruh a u hlučné zóny rozhoduje právě on.
Jedna věc z nařízení se při hluku snadno přehlédne. Zhorší-li se na pracovišti slyšitelnost, například při použití osobních ochranných pracovních prostředků, musí být podle § 2 odst. 6 přijata opatření k doplnění nebo použití jiných značek a signálů. Zvukové signály se podle § 2 odst. 7 nemají používat při vysoké hladině okolního hluku. Pracovník v chráničích sluchu proto potřebuje u vstupu hlavně to, co vidí.
Kam patří značky hlučné zóny?
Značky hlučné zóny patří ke každému vstupu, do úrovně očí tam, kudy lidé přicházejí, a na místa uvnitř, kde by někdo mohl hranici přehlédnout, třeba u druhých dveří nebo na konci dlouhé haly. Přesnou hranici ukážou podlahové značení, zábrany nebo řetězy. Nařízení při tom varuje před hromaděním značek blízko sebe (§ 2 odst. 7 písm. a), takže méně a na správných místech je lepší než plná zeď.
Ve výrobě zóna často zahrnuje lisy, řezačky nebo balicí stroje, ne celou halu, takže hranice musí být dobře vidět z uliček. Hlukem ve výrobě a výběrem ochrany pro jednotlivá stanoviště se zabývá náš článek o špuntech do uší pro výrobu.
Dočasné zóny potřebují přenosné značky. Rozbrušovací pila na stavbě nebo bourací kladivo ve sklepě vytvoří zónu po celou dobu provozu, takže značky přibudou před spuštěním nářadí a zmizí s jeho vypnutím. Ochranu podle hluku jednotlivých řemesel řeší článek o špuntech do uší na stavbu.
Jak hlučnou zónu zavést krok za krokem?
Zavedení hlučné zóny začíná hodnocením rizika a končí termínem přezkoumání. Kroky níže se týkají jen zóny, povinnosti zaměstnavatele jsou širší.
- Vyhodnoťte. Zjistěte měřením, kde hluk dosahuje 80 dB LAeq,8h a více nebo se u impulsního hluku blíží 140 dB LCpeak (§ 7 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb.).
- Omezte. Nejdřív hluk snižujte u zdroje tišším nářadím, kryty nebo zástěnami a změřte znovu (§ 9 odst. 2 a 4 nařízení vlády č. 272/2011 Sb.).
- Vymezte a zapište. Hranici zakreslete do plánu pracoviště a uveďte ji v dokumentaci o rizicích (§ 102 odst. 4 zákoníku práce).
- Označte. Umístěte značku M003 ke každému vstupu, přidejte podlahové značení nebo zábrany a pro pojízdné stroje přenosné značky.
- Omezte vstup. Nepovolané osoby nepouštějte dovnitř a dobu pobytu držte co nejkratší.
- Připravte chrániče. U vstupu mějte vhodné chrániče sluchu podle seznamu osobních ochranných pracovních prostředků z hodnocení rizik, které zaměstnavatel poskytuje bezplatně (§ 104 odst. 5 zákoníku práce).
- Školte a kontrolujte. Nad 80 dB LAeq,8h musí školení obsahovat i správné používání chráničů (§ 9 odst. 3 nařízení vlády č. 272/2011 Sb.) a zaměstnavatel kontroluje jejich používání (§ 104 odst. 4 zákoníku práce).
- Přezkoumejte. Podívejte se znovu po každé změně strojů, dispozice nebo směn.
Zóna je jen jeden bod na delším seznamu. Povinnosti od hodnocení rizika po pracovnělékařské služby a školení postupně rozebírá náš průvodce povinnosti zaměstnavatele při ochraně sluchu. Kontrolu bezpečnosti práce zajišťuje Státní úřad inspekce práce.
Kdo musí v hlučné zóně nosit chrániče sluchu?
V hlučné zóně by chrániče měl nosit každý, kdo do ní vstoupí: zaměstnanci, vedoucí pracovníci, dodavatelé, agenturní pracovníci i návštěvy. Péče o bezpečnost a ochranu zdraví je podle § 101 odst. 2 zákoníku práce nedílnou součástí povinností vedoucích zaměstnanců, takže ani oni nejsou výjimka.
Zaměstnanec má vlastní povinnost. Podle § 106 odst. 4 zákoníku práce musí dodržovat pokyny zaměstnavatele, používat stanovené osobní ochranné pracovní prostředky a nevyřazovat je z provozu. Stranu zaměstnance jsme popsali zvlášť v článku o tom, jestli vám zaměstnavatel může nařídit nošení špuntů do uší.
Dodavatelů a návštěv se povinnosti zaměstnavatele týkají také. Zaměstnavatel odpovídá za všechny osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích (§ 101 odst. 5), a pracovníky jiného zaměstnavatele musí před zahájením práce seznámit s riziky a pokyny (§ 103 odst. 1 písm. g). Zaměstnavatelé sdílející pracoviště si navíc písemně předávají informace o rizicích (§ 101 odst. 3). V praxi z toho plyne vstupní instruktáž, která z chráničů dělá podmínku vstupu.
A ten, kdo tudy jen prochází? Zaměstnavatel by měl pouštět dovnitř jen ty, kdo tam musí být, a ne déle než nutně. Pokud projít musíte, chrániče vložte před hranicí. Kdo je nosí celou směnu, řeší hlavně pohodlí a hygienu, což rozebíráme v článku o nošení špuntů celý den v práci.
Stačí v zóně jakýkoli chránič sluchu?
Ne. Hlučná zóna říká, že ochrana je nutná, ne kolik útlumu potřebujete, protože chránič se vybírá podle hladiny hluku. Orientačním cílem je 70 až 80 dB(A) u ucha. Špunt s útlumem 24 dB tak sedí do některých zón a do jiných ne.
Postup je jednoduchý: od hladiny hluku odečtěte hodnotu SNR chrániče a přičtěte 4 dB jako rezervu na reálné nasazení. U hluku 90 dB(A) a špuntů SNR 24 vychází zhruba 70 dB(A), u 95 dB(A) asi 75 dB(A). Příliš silný útlum je stejný problém jako slabý: kdo se cítí odříznutý od okolí, chrániče si vytahuje. Výpočet nemusí platit u silného nízkofrekvenčního hluku, například v lisovnách.
Přiřadit hodnotu SNR ke každé zóně znamená odpovědět na otázku, jakou ochranu sluchu potřebujete. Náš článek jaké SNR špuntů potřebujete to ukazuje na příkladech, včetně nejhlučnějších zón, kde se špunty nosí pod mušlovými chrániči.
Co má čekat u vstupu do zóny?
U vstupu do zóny mají být vhodné chrániče na dosah ruky, aby nikdo nepřekročil hranici bez nich. Řada provozů drží u dveří zásobník jednorázových pěnových špuntů pro návštěvy a stálým zaměstnancům vydává opakovaně použitelné špunty, někdy s páskem nebo šňůrkou na krk.
Každé provedení je jinak hygienické, jinak sedí a jinak vychází na směnu. Srovnání ukazuje článek o opakovaně použitelných a pěnových špuntech do práce, určený hlavně vedoucím, kteří rozhodují, co zásobit.
Pro lidi, kteří chodí dovnitř a ven celý den, je nejrychlejší opakovaně použitelný špunt v kapsovém pouzdře. Naše špunty WorkPRO mají SNR 24 dB (H 24, M 21, L 19) podle EN 352-2, jsou z hypoalergenního silikonu se dvěma lamelami v žluté signální barvě a mají nízký profil, takže se vejdou pod mušlové chrániče. Jsou pasivní, tlumí tedy všechno včetně výstrah. Hlasitý signál zůstává slyšitelný proto, že je hlasitý, ne proto, že by ho špunt propouštěl.
Pro ustálený hluk kolem 90 až 95 dB(A), kde výpočet výše vychází na 70 až 75 dB(A) u ucha, jsou vhodné naše špunty WorkPRO (SNR 24 dB, 749 Kč). Zkoušela je německá laboratoř PZT GmbH, vydrží až 100 použití, tedy asi 7,49 Kč na jedno použití, a platí pro ně záruka vrácení peněz do 40 dnů. Hladinu své zóny si nejdřív porovnejte s výpočtem, protože tišší zóny mohou vyžadovat nižší útlum.
Kdy tedy musí být hlučná zóna označena?
Nařízení o hluku samostatnou hodnotu pro vyznačení zóny neuvádí. Jakmile ale zaměstnanci dosahují 80 dB LAeq,8h, musí mít chrániče k dispozici, od 85 dB je musí používat a zaměstnavatel je povinen na rizikovém pracovišti umístit bezpečnostní značky. Modrá značka M003 u každého vstupu a omezení vstupu jsou proto nejpřímější, běžně používaná cesta, jak to splnit. Nikdo, od vedoucího provozu po návštěvu, nevstupuje bez ochrany, která odpovídá hladině.
Pokud po směně pociťujete zvonění nebo tlumený sluch, řekněte to poskytovateli pracovnělékařských služeb nebo praktickému lékaři a zeptejte se, jak vypadají pracovnělékařské prohlídky sluchu u vašeho zaměstnavatele. Pak zkontrolujte, že ochrana u vstupu odpovídá hluku za ním.
