⏱️ Odhadovaná doba čtení: 17 min
Na této stránce: Přehled
Klíčové poznatky
Na většinu nocí od pozdního jara do začátku podzimu stačí třísezónní spací pytel vybraný podle komfortní teploty. Řiďte se nejchladnější hodinou, kterou čekáte na místě přespání, ne předpovědí pro nejbližší město. Výše položená a otevřená místa a přechodná období vyžadují pytel s nižší komfortní teplotou, teplejší karimatku a další vrstvy oblečení.
Záleží na tom, kde a jak. V lese zákon o lesích zakazuje tábořit mimo vyhrazená místa. V národních parcích a chráněných krajinných oblastech platí zákaz táboření mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, v národních parcích se navíc pravidla liší park od parku. Nejjistější volbou jsou kempy a oficiální nocoviště, jako jsou nouzová nocoviště v Národním parku Šumava.
Jen na místech, která k tomu určila správa parku. V Národním parku Šumava je to sedm nouzových nocovišť, kde smíte zůstat jednu noc od 18 do 9 hodin, bez ohně i bez turistického vařiče. V Krkonošském národním parku je táboření mimo vyhrazená místa zakázáno, proto počítejte s horskými boudami nebo kempy v okolí.
Spací pytel se správnou komfortní teplotou, izolační karimatku, malý stan nebo bivakovací vak, který zvládne vítr, suchou sadu teplého oblečení na noc, čepici a závětrné, rovné místo. Za větrné noci, kdy plachta stanu pleská, pomohou špunty do uší, a dobrá horská předpověď vám pomůže vybrat, kde zůstat.
Přespávejte v malém, nenápadně a nejvýše jednu noc, držte se dál od budov, cest, pastvin a vody, oheň v lese ani do 50 metrů od jeho okraje nerozdělávejte, veškerý odpad si odneste domů a místo nechte tak, jak jste ho našli. Na toaletu odejděte daleko od vody a cest a vše zakopejte nebo odneste s sebou.
Nocování v přírodě znamená noc v lese, na louce nebo na hřebeni bez kempu, bez elektřiny a bez nikoho, kdo by vám donesl deku navíc. Spací pytel a karimatka, které si přibalíte, rozhodnou o tom, kolik z té noci prospíte, a pravidla daného místa rozhodnou o tom, jestli tam vůbec smíte být. Obě odpovědi se v Česku mění podle toho, kam míříte.
Tento průvodce popisuje, jaký spací pytel se hodí na nocování v přírodě, proč hory a vítr mění odpověď, co dalšího patří do výbavy na spaní, jaká pravidla platí v lesích, národních parcích a chráněných krajinných oblastech a jak po sobě nechat místo v pořádku. Pokud teprve vybíráte spací pytel obecně, začněte článkem jak vybrat spací pytel.
Spací pytel na nocování v přírodě
Na většinu nocí mezi pozdním jarem a začátkem podzimu stačí třísezónní spací pytel. Důležité je správně číst štítek. Komfortní teplota je teplota, při které běžnému spáči ve volné poloze není zima; limitní a extrémní hodnoty pod ní se týkají přečkání noci, ne dobrého spánku. Všechny tři údaje vysvětluje náš článek o teplotách spacího pytle a typické noční minimum během roku najdete v průvodci jaký spací pytel na kempování v Česku.
Vybírejte podle nejchladnější hodiny, kterou čekáte na místě přespání. Předpověď minima pro město v údolí vypovídá málo o sedle na krkonošském hřebeni při západním větru, a za jasných bezvětrných nocí může teplota klesnout mnohem níž, než by napovídal den. Pokud váháte mezi dvěma hodnotami, vezměte teplejší spací pytel.
Na mírné, klidné noci v nižších polohách je určen Spací pytel BOLLSEN BaseCamp PRO s komfortní teplotou do 0 °C, stavěný na období od jara do podzimu. Má výplň ze 100 % polyesteru, která si při navlhnutí udrží víc objemu než peří, rozměr 210 × 65 cm, kapuci se stahovací šňůrkou a zipy na obou stranách, takže za teplého večera můžete otevřít nožní část. Váží 1,2 kg a sbalí se přibližně na 35 × Ø 40 cm, což je spíš velkorysý než miniaturní objem. Hodí se proto spíš na krátký přesun do kempu nebo na nocoviště než na vícedenní trasu, kde se počítá každý litr v batohu.
StormShell Expert Down je druhý model BOLLSEN, určený na chladnější noci. Má výplň z 50 % kachního peří, větruodolný svrchní materiál z polyesteru 400T, prostorný střih 230 × 80 × 50 cm pro vysoké postavy a lidi, kteří spí na boku, a s hmotností 1,5 kg se dá stlačit tak, aby se vešel do trekového batohu. Údaj −25 °C je jeho extrémní teplota, tedy hranice přežití. Komfortní ani limitní teplota zveřejněná není, proto mrazivou noc plánujte s ohledem na karimatku, vrstvy oblečení a přístřeší, nejen na samotný spací pytel. Spaní v chladném období podrobněji rozebírá náš průvodce zimním spacím pytlem.
Hory, otevřené polohy a vítr
Nejchladnější noci zažijete na vysokých, otevřených místech: na hřebenech Krkonoš, na pláních Šumavy nebo na holých vrcholech, kde vás od počasí nic nedělí. Se stoupající nadmořskou výškou se vzduch obvykle ochlazuje, vítr odnáší teplý vzduch z povrchu stanu i spacího pytle a mraky nebo mrholení mohou na horách vydržet i několik dní.
Sledujte horskou předpověď, ne městskou. Vedle předpovědi počasí ČHMÚ se před cestou na hory vyplatí zkontrolovat počasí na horách od Horské služby, kde najdete informace pro jednotlivá pohoří. Když hlásí silný vítr, sestupte níž a hledejte závětří za svahem nebo terénní hranou, místo abyste spoléhali, že spací pytel vynahradí exponované místo.
Druhým stálým nepřítelem je vlhko. Kondenzace v malém stanu, mokrá tráva a spací pytel sbalený vlhký už předchozí ráno, to všechno ubírá teplo. Syntetická výplň to snáší lépe než peří, které se za mokra slepuje. Výhody a nevýhody obou shrnuje náš článek péřový, nebo syntetický spací pytel a článek jsou spací pytle nepromokavé vysvětluje, proč žádný spací pytel nenahradí stan ani bivakovací vak.
Karimatka, přístřeší a místo na spaní
Země z vás odvádí teplo rychleji než vzduch a vaše váha stlačí výplň pod vámi na minimum. Na studené nebo mokré zemi je proto karimatka stejně důležitá jako spací pytel. Tenká pěnová karimatka stačí na letní noc; na jaro, podzim nebo noc výš v horách si vezměte izolační karimatku s vyšší R-hodnotou, nebo dejte pěnovou karimatku pod nafukovací.
Většina lidí přespává v malém stanu pro jednoho nebo dva, který se rychle staví a odolá větru. Bivakovací vak je lehčí a vejde se i na malý kousek rovné země, tepla ale přidá málo a kondenzace se v něm drží těsně u spacího pytle; jak ho správně použít, popisuje náš článek o spaní v bivakovacím vaku. Pamatujte přitom, že pravidla v chráněných územích se mohou lišit podle toho, jestli stavíte stan, nebo jen přespíte pod širákem, jak ukazuje následující kapitola.
Samotné místo hledejte rovné, suché a dobře odvodněné, s trochou závětří, mimo cesty a mimo prohlubně a dna údolí, kde se přes noc drží studený a vlhký vzduch. Ve svahu lehejte hlavou nahoru a mokré věci nechte mimo vnitřní stan. Polštáři, hluku a brzkému světlu se věnuje náš návod jak se vyspat ve stanu a drobné zvyky, které pomohou za chladné noci, shrnuje článek jak se zahřát ve spacím pytli.
Kde smíte v Česku přespat v přírodě
V Česku neexistuje obecné právo tábořit kdekoli. Pravidla se liší podle toho, jestli jste v lese, v národním parku, v chráněné krajinné oblasti, nebo na soukromém pozemku, a přesnou hranici mezi tábořením a jednorázovým přespáním zákon o lesích ani zákon o ochraně přírody výslovně nevymezují. Níže shrnujeme, co uvádějí oficiální zdroje; před cestou si vždy ověřte aktuální pravidla pro oblast, kam míříte, a pokud si nejste jistí, zvolte kemp.
Lesy. Do lesa smí každý vstupovat na vlastní nebezpečí, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, ale v lesích zakazuje kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa. Rozdělávat oheň je zakázáno také do vzdálenosti 50 metrů od okraje lesa. Výjimku z těchto zákazů může povolit vlastník lesa, takže bez jeho souhlasu stan v lese nestavte.
Národní parky. Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je na území národních parků mimo zastavěná území obcí zakázáno tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody. To platí pro všechny čtyři národní parky: Krkonošský, Šumavu, České Švýcarsko i Podyjí. Návštěvní řád KRNAP tento zákaz opakuje a zmiňuje vyhrazená místa pro rozdělávání ohňů, na noc v Krkonoších proto počítejte s horskými boudami nebo kempy. Národní park Šumava naopak vymezil sedm nouzových nocovišť (Bučina, Hůrka u Prášil, Modrava, Nové Údolí, Pod Plešným jezerem, Poledník a Strážný) pro jednotlivce a malé skupiny: provoz je celoroční od 18 do 9 hodin, každé místo smíte využít jen na jednu noc, rezervovat nelze, nesmí se kouřit ani rozdělávat oheň, a to včetně všech druhů turistických vařičů, a pitná voda tam k dispozici není. Návštěvní řád zveřejněný Správou NP České Švýcarsko uvádí, že ve volné přírodě lze tábořit, rozdělávat ohně a nocovat jen na místech vyhrazených se souhlasem správy parku.
Chráněné krajinné oblasti a rezervace. Na celém území chráněných krajinných oblastí zákon zakazuje tábořit a rozdělávat ohně mimo zastavěná území obcí a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody; stejný zákaz platí v národních přírodních rezervacích. Jak to vypadá v praxi, popisuje Agentura ochrany přírody a krajiny na stránce Táboření, bivakování v CHKO Beskydy: stan můžete postavit v oficiálních kempech, na veřejném tábořišti nebo na třech nouzových nocovištích, a to jen na jednu noc od 18 do 9 hodin a bez ohně. Volné nocování je tam možné jen jako bivak pod širákem, na jednu noc, bez stanu, bez ohně a bez odpadků, a v maloplošných chráněných územích (národní přírodní rezervace, přírodní rezervace a přírodní památky) není tolerováno ani bivakování. Jiné CHKO mohou mít vlastní nocoviště a podmínky, proto se podívejte na stránky příslušné správy.
Ostatní pozemky. Zákon o ochraně přírody dává každému právo volného průchodu přes pozemky státu, obcí a právnických osob, jde ale o průchod, ne o táboření. Mimo les a chráněná území proto stan stavte jen se souhlasem vlastníka pozemku. Nejjednodušší a vždy legální možností zůstávají kempy a oficiální tábořiště; na vícedenní túry se hodí i síť horských chat, kterou spravuje například Klub českých turistů.
| Oblast | Shrnutí pravidel | Typické podmínky | Poznámka k výbavě |
|---|---|---|---|
| Lesy | Zákaz tábořit mimo vyhrazená místa a rozdělávat oheň (i do 50 m od okraje lesa); výjimku může povolit vlastník lesa | Závětří, ale vlhko, rosa a studený vzduch v údolích | Třísezónní spací pytel podle komfortní teploty; spací pytel chraňte před vlhkem |
| Krkonošský národní park | Táboření a oheň mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody zakázány; přespání v boudách nebo kempech | Otevřené hřebeny, silný vítr a rychlé změny počasí | Spací pytel vybírejte podle výšky, ve které budete spát, ne podle předpovědi pro údolí |
| Národní park Šumava | Sedm nouzových nocovišť: jedna noc, 18 až 9 hodin, bez ohně a bez vařiče, bez rezervace | Rozlehlé pláně a lesy, chladné noci i v létě | Teplejší karimatka; jídlo připravené předem, protože vařič na nocovišti nepoužijete |
| NP České Švýcarsko a NP Podyjí | Táboření a oheň jen na místech vyhrazených orgánem ochrany přírody; v Českém Švýcarsku podle návštěvního řádu i nocování | Skalní města, hluboká a vlhká údolí | Plánujte noc v kempu nebo ubytování mimo park |
| Chráněné krajinné oblasti | Táboření a oheň mimo obce a vyhrazená místa zakázány; podmínky pro bivak určuje příslušná správa | Od nížin po horské hřebeny | Syntetická výplň a suchý vak na spací pytel pro vlhké noci |
Nenechávejte po sobě stopy
Ať přespíte kdekoli, cílem je, aby nikdo nepoznal, že jste tam byli. Zákony o lesích a o ochraně přírody zakazují oheň mimo vyhrazená místa a na šumavských nouzových nocovištích nesmíte použít ani turistický vařič, odpad si odnášíte s sebou.
- Přijďte pozdě, odejděte brzy, přespávejte v malém a nejvýše jednu noc.
- Vyhněte se nejnápadnějším a sešlapaným místům a držte se dál od budov, cest, pastvin a vody.
- Kde je vaření dovoleno, postavte vařič na rovný, nehořlavý povrch, daleko od suché trávy a stanu, a táborák vynechte. Také spací pytel držte daleko od vařičů a otevřeného ohně.
- Odneste si domů všechen odpad včetně zbytků jídla, čajových sáčků a střepů.
- Na toaletu odejděte daleko od řek, potoků, rybníků a cest; vše zakopejte do mělké jamky, nebo zabalte a odneste.
- Před odchodem zkontrolujte zem, narovnejte slehlou trávu a naposledy se rozhlédněte.
Doma spací pytel hned vybalte a nechte ho úplně vyschnout, než ho volně uložíte; další péči popisuje náš návod jak prát spací pytel.
Noc venku jako součást túry
Noc venku rozdělí dlouhý den na horách na dva kratší, nebo vás dostane na vyhlídku k východu slunce. Na Šumavě můžete vícedenní trasu naplánovat tak, aby večer končila u některého z nouzových nocovišť. V Krkonoších a v dalších přísně chráněných územích si většina lidí dělí delší trasu, například hřebenovku, noclehy v horských boudách nebo v kempech místo noci pod širým nebem.
S těžším batohem se na prudkých sestupech hodí trekové hole; délku a rukojeti rozebírá náš průvodce jak vybrat trekové hole. Jak snížit hmotnost a objem celé výbavy, se dozvíte v našem článku o tom, jak vybrat spací pytel na treking.
