Špunty do uší pro plavání v chladné vodě

⏱️ Odhadovaná doba čtení: 15 min

Klíčové poznatky

Plavání v chladné vodě znamená v Česku především řeky, jezera, lomová jezírka a přehrady, jejichž teplota se po většinu roku pohybuje pod 19 °C – hranicí, kterou odborná literatura spojuje s dlouhodobou zátěží zevního zvukovodu. Otázka špuntů do uší tu není jen o pohodlí nebo tlumení hluku. Jde o to, zda zvukovod dlouhodobě chránit před chladnou vodou a větrem.

Potřebujete pro plavání v chladné vodě opravdu špunty do uší?

Řada otužilců a pravidelných plavců v chladné vodě sahá po špuntech do uší, protože opakovaný kontakt s vodou pod 19 °C bývá v odborné literatuře spojován s pozvolným kostním zúžením zevního zvukovodu, tedy exostózou. Podle výzkumu publikovaného ve zdroji StatPearls (NCBI) je 19 °C referenční hranicí, pod kterou opakovaný kontakt s chladnou vodou vyvolává ve stěně kostěné části zvukovodu reakci vedoucí k pozvolné tvorbě nové kostní tkáně. České řeky, rybníky, lomy a přehrady se pod touto hranicí drží prakticky celý rok, s výjimkou několika letních týdnů.

Rozšířená mylná představa je, že se exostóza týká jen surfařů, ne otužilců nebo plavců v otevřené vodě. Spouštěčem je ale teplota vody, ne konkrétní sport. Surfařské ucho může postihnout i otužilce, kteří pravidelně, dvakrát týdně, plavou v řece nebo přehradě – z hlediska expozice chladné vodě se svou zátěží surfaři přibližují.

V otužilecké komunitě řada lidí popisuje, že bez špuntů plave roky bez potíží. To ale odpovídá tomu, jak se exostóza typicky vyvíjí – pozvolna a bez příznaků, které se objeví až po letech. Pokud se u vás objeví pocit ucpaného ucha, opakované záněty nebo změny sluchu, doporučujeme to řešit s lékařem nebo ORL specialistou, ne svépomocí.

Od jaké teploty vody zátěž zvukovodu stoupá?

Exostóza zvukovodu se podle dostupné literatury rozvíjí při opakované expozici chladné vodě pod 19 °C, přičemž zátěž s dalšími lety pravidelného kontaktu roste. Klinicky se u pacientů s frekventním kontaktem s chladnou vodou – plavců i dalších vodních sportovců – řadí mezi rizikovější skupiny, jak potvrzuje i obecný přehled ucha, sluchu a rovnováhy na Národním zdravotnickém informačním portálu (NZIP). České vodní toky a nádrže se svou teplotou i v nejteplejších měsících často drží jen o málo nad touto hranicí.

Výzkum ukazuje, že zátěž s roky expozice postupně narůstá a že se exostóza v různé míře vyskytuje u významné části surfařů a dalších pravidelných uživatelů chladné vody, v závislosti na délce expozice. Časná exostóza obvykle nemá žádné příznaky a sluch neovlivňuje – proto se téměř nikdy nezachytí brzy. Teprve když si plavec všimne zhoršeného sluchu nebo opakovaných zánětů, bývá zúžení zvukovodu už výraznější. I proto platí: při jakýchkoli změnách sluchu je namístě návštěva lékaře nebo ORL specialisty, ne čekání.

Vítr efekt chladné vody ještě umocňuje. Studený vítr na mokrém uchu po vystoupení z vody zatěžuje zvukovod tepelně i tehdy, když už plavec není ponořený. To je důležité zejména pro otužilce a plavce v otevřené vodě, kteří tráví čas na břehu mezi jednotlivými vstupy do vody v exponovaném prostředí.

Co je surfařské ucho a týká se i plavců v chladné vodě?

Surfařské ucho, odborně exostóza zevního zvukovodu, je pozvolné kostní zúžení zvukovodu, které odborná literatura spojuje s opakovaným kontaktem s chladnou vodou a postihuje podle dostupných studií výraznou část surfařů s dlouholetou expozicí. Chladná voda ve zvukovodu vyvolává místní podráždění, na které tělo v čase reaguje tvorbou nové kostní tkáně. V průběhu let se zvukovod může zúžit natolik, že v něm uvízne voda nebo ušní maz, což zvyšuje riziko opakovaných zánětů a v pokročilých případech vede k převodní nedoslýchavosti. Závažné případy řeší ORL lékaři chirurgicky (kanálplastikou) v celkové anestezii, s několikaměsíční rekonvalescencí.

Otužilci a plavci v otevřené vodě jsou vystaveni stejnému mechanismu jako surfaři, protože spouštěčem je teplota vody, ne konkrétní sport. Studie publikovaná v odborném časopise zaznamenala u surfařů nárůst výskytu a závažnosti exostózy po pěti a více letech pravidelné expozice chladné vodě. Otužilec, který vstupuje do chladné vody dva až třikrát týdně, se z hlediska kumulativní expozice může surfaři přiblížit.

Tento článek je informační přehled, nikoli diagnostika. Pokud máte podezření na zúžení zvukovodu, opakované záněty zvukovodu nebo bolest ucha po plavání, poraďte se prosím se svým praktickým lékařem nebo ORL specialistou – možné příčiny bolesti ucha po plavání popisujeme podrobněji v samostatném článku, stejně jako otázku, jsou špunty do uší na plavání bezpečné.

Jaký typ špuntů do uší je pro chladnou otevřenou vodu nejlepší?

Pro plavání v chladné vodě si anatomicky tvarované špunty z lékařského silikonu s konstrukcí o více těsnicích lamelách vedou lépe než pěnové, tvarovatelné voskové nebo jednolamelové špunty, protože nezávislé těsnicí kroužky udrží vodotěsnou bariéru i při chladu, pohybu hlavy a tlaku vln, se kterými se otevřená chladná voda pojí. Kompletní přehled typů plaveckých špuntů najdete v článku typy plaveckých špuntů do uší.

Pěnové špunty vodu nasávají, a proto se do žádného vodního prostředí nehodí. Voskové a tmelové špunty mohou v klidné bazénové vodě krátkodobě těsnit, v rozbouřené otevřené vodě jsou ale nespolehlivé, obzvlášť v chladu, kdy vosk tuhne a ztrácí tvarovatelnost. Pro většinu otužilců a plavců v chladné vodě je praktickou volbou lamelový špunt z lékařského silikonu alespoň se dvěma těsnicími lamelami.

Co drží špunty na místě při plavání v chladné otevřené vodě?

Špunty drží při plavání v chladné otevřené vodě nejlépe tehdy, když konstrukce využívá více nezávislých těsnicích lamel – jedna těsnicí linie jen těžko odolá kombinaci chladem stažené tkáně, tlaku vln a rotace hlavy, které otevřená voda během celého plavání přináší. Otužilci a plavci v otevřené vodě řeší podmínky, se kterými se bazénoví plavci běžně nesetkávají: boční tlak vln na špunt, změnu přilnavosti zvukovodu po vstupu do chladné vody a soustavnou rotaci hlavy při dýchání a orientaci.

Vícelamelová konstrukce na to reaguje redundancí. Pokud se vnější lamela na okamžik při nárazu vlny nepatrně odchýlí od stěny zvukovodu, vnitřní lamela těsnění udrží. Chladná voda po 15–20 minutách ve vodě vyvolává mírné stažení a zpevnění tkáně okolo zvukovodu. Špunt, který dobře sedí na břehu, tak může po několika stech metrech v chladné vodě sedět nepatrně jinak – přesně tvarovaný špunt tento rozdíl minimalizuje.

Praktický tip, který si otužilci často předávají mezi sebou: špunty nasaďte na suchu ještě před neoprenovou kuklou, ne až po ní. Nasazování přes kuklu snižuje přesnost a znesnadňuje kontrolu těsnění hmatem. Studené a necitlivé prsty problém jen zhoršují. Podrobný postup krok za krokem najdete v návodu jak správně nasadit špunty do uší na plavání.

Stejné nároky na stabilitu platí i pro špunty do uší pro triatlonisty, kde hromadný start v otevřené vodě přidává k udržení špuntu na místě ještě turbulenci a rotaci hlavy na obě strany.

Jsou špunty Bollsen Watersafe+ vhodné pro plavání v chladné vodě?

Špunty Watersafe+ jsou navrženy pro plavání a pobyt ve vodě a nabízejí ochranu před chladnou vodou a větrem. Kónická dvoulamelová konstrukce vytváří dvojitý těsnicí kroužek. Vnější lamela vytváří širší počáteční kontaktní plochu při okraji zvukovodu, vnitřní lamela drží těsnění i ve chvíli, kdy je vnější lamela vystavena tlaku vln, pohybu hlavy nebo tkáňovým změnám, ke kterým při delším pobytu v chladné vodě dochází. Lékařský silikon neobsahuje BPA, PVC, změkčovadla, latex ani kadmium a každý pár je možné použít opakovaně až 100krát.

Pro otužilce, kteří dosud řešili problém se standardní velikostí, nabízí Bollsen systém AR KI TECH, který na základě dvou fotografií ucha pomocí rozšířené reality a umělé inteligence za přibližně 2 minuty doporučí velikost odpovídající danému zvukovodu. Žádná instalace ani stahování aplikace není potřeba. Kompletní přehled typů špuntů najdete v průvodci špunty do uší na plavání, který pokrývá vše od tvarovatelného vosku po velikost AR KI TECH na míru.

Jak správně nasadit špunty před plaváním v chladné vodě?

Špunty do uší si nasaďte ještě před vstupem do vody, dokud máte suché ruce v plné citlivosti – chladná voda prsty rychle znecitliví a ztíží správné usazení vnitřní lamely i kontrolu těsnění hmatem přímo u vody. Správné pořadí je: nejprve špunty, pak kukla, teprve poté vstup do vody. Změna pořadí ohrožuje těsnění přesně ve chvíli prvního kontaktu s chladnou vodou, kdy je tlak na špunt největší.

Otužilci, kteří používají neoprenové rukavice, by si měli špunty nasadit ještě před nimi. Pokud plavete ve dvojici, požádejte parťáka, aby vám před vstupem do vody zkontroloval, že jsou oba špunty viditelně zapuštěné a usazené. Jeden detail, na který otužilecká komunita často přijde až zkušeností: hliníkové pouzdro na břehu pořádně zavřete, než ho odložíte. Otevřené pouzdro na větrném břehu řeky není záložní plán. Obecné tipy, jak si po plavání udržet vodu mimo uši, najdete v článku jak udržet vodu mimo uši při plavání.

Proč se chránit už teď

Exostóza zevního zvukovodu se podle odborné literatury vyvíjí pozvolna v průběhu let opakované expozice chladné vodě a české řeky, jezera a přehrady se po většinu roku pohybují pod hranicí 19 °C. Odborné texty k tématu exostózy zvukovodu se shodují, že pravidelné nošení špuntů patří k jednoduchým návykům, které pomáhají chránit uši před chladnou vodou a větrem při opakované expozici. Pokud zaznamenáte změny sluchu, pocit ucpaného ucha nebo opakované záněty, obraťte se prosím na svého lékaře nebo ORL specialistu – tento článek slouží jako informační přehled, ne jako náhrada odborného vyšetření.

Lamelové špunty z lékařského silikonu spolehlivě vytvářejí vodotěsnou bariéru i v chladné otevřené vodě. Špuntům Bollsen Watersafe+ (SNR 24 dB, lékařský silikon, opakovaně použitelné až 100krát) důvěřuje přes milion lidí a jsou kryté 40denní zárukou vrácení peněz. Dvoulamelová konstrukce drží těsnění i při pohybu hlavy, tlaku vln a tkáňových změnách způsobených chladnou vodou. Podrobnosti k plavání v otevřené vodě a chladných podmínkách najdete v kompletním průvodci špunty do uší pro otevřenou vodu.